Proč oves?

Ovesné vločky

Oves je obilí z čeledi lipnicovitých, jako jediná obilovina, která tvoří obilky do květenství „lata“. Na pěstování není náročný, na zpracování po sklizni ano, ale výsledek stojí za to! Jistě znáte nejpopulárnější ovesný výrobek: ovesné vločky také jako výchozí surovinu pro další výrobu müsli, kaší a obecně snídaňových cereálií, které jsou bohatým zdrojem hodnotných látek.

Nutriční hodnota ovsa

Unikátnost nutriční hodnoty ovsa mezi jinými obilovinami spočívá zejména ve skladbě bílkovin a vyšším obsahu jejich složek – aminokyselin methioninu a lyzinu.

Přestože obsah tuku v něm je oproti běžným obilovinám vyšší, činí až 6 %, vyznačuje se oves vhodným poměrem nasycených a polynenasycených mastných kyselin a vysokým obsahem kyseliny linolové (omega-6).

Potřebujete snížit hladinu cholesterolu a riziko ischemické choroby srdeční? I v tom vám oves pomůže. V endospermu obilky se totiž nachází vysoký obsah rozpustné vlákniny zvané betaglukan, až 6,5 %.

V neposlední řadě oceníte také antioxidační působení ovsa a vysoký obsah vitaminu B1 v něm.

Moderní zdravá výživa

Dalo by se říct, že ovesné zrnko jako základ zdravé výživy příroda prostě předurčila. Jen si představte křehké a křupavé zapékané müsli nebo jemné a lahodné ovesné kaše. Skvělá chuť a různorodá konzistence je dalším bonusem ovesných výrobků.

Význam ovsa je především v obsahu hodnotných látek, jako je vláknina, tolik důležitá složka výživy dětí, dospělých i seniorů. Má přímý vliv na průběh trávení a na zdraví trávicích cest. Obsah vlákniny ve stravě také podporuje růst správné střevní mikroflóry, vychytává škodlivé látky a napomáhá jejich vylučování z těla.

Oves a celiakie

Protože oves neobsahuje lepek typický pro pšenici, ječmen či žito, stává se adeptem na plodinu vhodnou pro výživu osob s celiakií. Pokud však patříte mezi celiaky nebo trpíte nesnášenlivostí lepku, vyvarujte se běžně dostupného ovsa. Ve značné míře totiž bývá kontaminován právě pšenicí, ječmenem nebo žitem.

Oves a ovesné potraviny s deklarací bez lepku musí splňovat maximální množství lepku dle vyhlášky, tj. do 20 mg lepku v 1 kg potraviny. Plodina pro tyto účely musí být pěstována a zpracována ve speciálním režimu, který zaručuje, že ke kontaminaci nemůže dojít.

Tak jako tak, pokud máte bezlepkovou dietu, konzumaci ovesných výrobků bez lepku přesto předem konzultujte se svým ošetřujícím lékařem.

Blahodárná fermentace

Jde o proces, při němž bakterie mléčného kvašení produkují z jednoduchých sacharidů kyselinu mléčnou, případně další produkty. Fermentace nejen že prodlužuje trvanlivost (díky kyselině mléčné), ale také stravitelnost. A propůjčuje produktu typicky kysanou chuť. Navíc bakterie mléčného kvašení jsou ve výrobku živé, což je příznivé pro střevní mikrobiom.

Střevní mikrobiota

Střevní mikrobiota představuje souhrn mikroorganismů ve střevním traktu člověka (bakterie, viry, eukaryota atd.). Jejich počet převyšuje 10¹⁴ , což je 10krát více než je lidských buněk. Genový fond mikrobioty (mikrobiom) je 100krát větší než ten lidský.

Lidský zažívací trakt s plochou 250- 400m2 představuje jedno z největších rozhraní mezi organismem, jeho antigeny a zevním prostředím. Živé zrající kultury mají pozitivní vliv na střevní mikrobiom a jsou převážně doporučovány nutričními oborníky v zakysaných mléčných výrobcích. Pro mnohé spotřebitele, kteří mají intoleranci laktózy, alergii na mléčný kasein nebo jsou zastánci veganské stravy, je OVSÁNEK novou alternativou pro pravidelnou konzumaci zakysaných (fermentovaných) potravin přirozenou formou.

Co ovlivňuje střevní mikrobiom?

• Mění se věkem.
• Výzkumy posledních let naznačují, že střevní mikrobiom má vliv na délku a kvalitu našeho života.
• Výzkumy ukazují, že rozmanitá pestrá strava, vede k větší diverzitě mikrobiomu a naopak. Zařazení fermentovaných (zakysaných) potravin, probiotik a prebiotik je vhodná strategie pro zlepšení střevního mikrobiomu u starších jedinců.
• Mikrobiom ovlivňuje imunitní systém, vývoj funkcí nervového systému a tím i psychické zdraví člověka .
• Kyselina mléčná vzniká v tlustém střevě při fermentaci mléčnými bakteriemi, snižuje pH, vytváří optimální podmínky pro růst Laktobacillů a příznivě působí na mikrobiom střev – brání množení patogenních bakterií a hnilobným procesům ve střevě, tlumí produkci toxických látek a zabraňuje jejich průniku do organismu.

Důležitou funkcí mikrobiomu je antimikrobiální působení, zabraňuje kolonizaci organismu patogenními bakteriemi.